Denivka - mix druhů Hemerocallis

Denivky jsou atraktivní a velmi oblíbené trvalky našich zahrad. Jejich latinské jméno Hemerocallis pochází z řeckého „hemera“ - den a „kallos“ - krása.  I jejich český název denivka je odvozen od malé trvanlivosti jednotlivých květů, která trvá přibližně jeden den.

Jedná se o nenáročné, trsnatě rostoucí byliny s dužnatými silnými kořeny a krátkým oddenkem. Listy mají jednoduché, žlábkovité s výrazným kýlem. Jejich květy jsou velmi nápadné, laici je často zaměňují s květy lilií. Tomu nasvědčuje i jejich letité společné zařazení do stejné čeledi liliovitých. Daří se jim v propustné, výživné a dostatečně vlhké zemině. V případě delšího nedostatku vláhy nemají problém díky svým dužnatým kořenům přečkat toto období bez újmy na životě. Dávají přednost slunným polohám, přesto se jim daří i v polostínu. 

V zahradách se denivky uplatní nejen jako solitérní rostliny, ale i ve smíšených výsadbách. Pěkné jsou v kombinaci s cibulovinami a letničkami. 

Denivka je i léčivou rostlinou, která je ve východní Asii po staletí využívána pro svoje zklidňující až mírně halucinogenní účinky. Vzhledem k faktu, že se jedná o jedlou a chutnou rostlinou, našla v této části světa široké uplatnění také v kuchyni. Dají se konzumovat syrové či vařené hlízy nebo mladé výhonky nahrazující chřest či fazolky. Nejvíce se využívají květní poupata, ať syrová, nakládaná či vařená, případně také sušená sloužící jako koření. Jedlé jsou i květy všech barev, přidávají se hlavně do salátů jako zdobící prvek.